Po snídani v apartmánu z nakoupených zásob se vydáme pěšky na nám již známou blízkou stanici metra Majakovskaja a přibližujeme se metrem do centra. Míříme za budovu Ermitáže k Něvě, odkud vyjíždějí lodě k Peterhofu. Platíme lístky na Meteor, křídlatou tryskovou loď také zvanou „raketa“(zpáteční za 5000 rublů pro náš všechny), vystojíme si kratší frontu, pohodlně se usazujeme a za chvíli kolem desáté vyplouváme. Nějakou dobu plujeme pomalu po Něvě a po Malé Něvě, kdy máme možnost obdivovat moderní část města včetně fotbalového stadionu, který nedávno hostil mistrovství světa ve fotbale a nejvyšší mrakodrap Evropy, 462 metrů vysoký Lachta Centr. Pak už ale Meteor nabírá cestovní rychlost a vznáší se nad hladinu, pod kterou zůstávají jen proudnicová křídla. Asi půlhodinky se kocháme pohledy na Finský záliv a okolo plující lodě, abychom nakonec přistáli u dlouhého mola a spolu s s davem dalších turistů loď opouštíme. Stojíme menší frontu u první pokladny, snažíme se zorientovat ve vstupném, abychom nakonec pochopili, že zde zaplatíme jen za vstup do areálu a následně si u každého dalšího z turitických lákadel musíme zakoupit další vstupenky. Chvíli po té nám ale padá brada, vstupujeme na promenádu, na jejímž konci je Samsonova fontána, Velká kaskáda a za nimi Velký palác, neskutečný pohled. Všichni turisté zastavují a fotí, my nejsme výjimkou. A čím jdeme blíž, tím to celé působí impozantněji, dole zlatý Samson bojuje se lvem, kolem kamenné a zeleno-zlaté keramické schody s neskutečným množstvím vodních proudů, vodotrysků, dalších pozlacených soch a basreliéfů. Nad tím žlutý, bílý a zlatý Velký palác, modré nebe s bílými obláčky a všude kolem upravený sytě zelený trávník a další parková úprava. Nemůžeme se na to vynadívat. Všímáme si fronty před vstupem do Velkého paláce, tak se do ní postavíme, přitom z nápisů v azbuce nedaleko nás zjišťujeme, že zde není pokladna pro prodej lístků, tak tu se vydává pro změnu hledat Magda. A je úspěšná a tak zatímco my stojíme frontu ke vstupu, tak ona stojí o něco menší frontu na vstupenky. I zde funguje systém dvojích cen, pro cizince je vše dvakrát dražší a tentokrát chtějí vidět i pas, tedy ruština při snaze získat levnější vstup nestačí. Se vstupenkami se vrací Magda za námi a společně ještě skoro čtvrt hodiny čekáme, než se nám daří dostat dovnitř.
Dostáváme papuče a procházíme jednotlivé státnické místnosti a carská apartmá. Všude pozlacené sochy a vázy, stropní malby, štuková výzdoba, zdobené římsy a závěsy, křišťálové lustry a nádherná parketová podlaha. Taneční sál je plný zrcadel a pozlacených svícnů, v Trůnním sále stojí nádherný zlatý trůn se šarlatovým čalouněním a vyšívanou orlicí, obdivujeme i Čínské pracovny a Obrazový sál. V celém paláci se pohybujeme mimo skupiny s průvodcem, což má sice tu výhodu, že máme spoustu míst sami pro sebe a můžeme se pohybovat svým vlastním tempem a zdržet se, jak dlouho kde chceme. Nevýhodu to má v tom, že nikde nejsou žádné popisky a tak abychom tušili, kde jsme a co vidíme, musí nám vypomáhat náš knižní průvodce. V paláci trávíme více než hodinu, opouštíme jej kolem jedné odpolední a protože dostáváme hlad, zamíříme do parku kupit si ve stánku něco k jídlu. Když ale vidíme nabídku a ceny, kupujeme jen něco malého pro děti a pití pro nás všechny. Protože začíná být docela teplo, kupujeme si vstupenky do několikapatrové jeskyně pod kaskádou, kde máme možnost vidět obrovské trubky, které všechny fontány napájejí, ale i místa sloužící pro pořádání neformálních večírků. V jedné z jeskyní je i stůl s ovocem, pro které pokud se návštěvník natáhne, čeká ho sprška z vodních trysek. Z čeho máme ale největší radost je závěr celé placené prohlídky, kdy vstupujeme přímo do středu Velké kaskády. A tak se pohybujeme přímo kolem pozlacených soch, sedáme si na schody a fotíme se.
Dál zamíříme do Dolního parku, procházíme se po upravených cestičkách kolem dalších fontán a vodotrysků. Míjíme a fotíme Kaskádu u Šachového kopce, kde se valí voda po kostkované skluzavce lemované sochami řeckých a římských bohů, dvě velké Římské fontány, Pyramidovou fontánu s tryskami v sedmi patrech i Smrkovou fontánu, která vypadá jako strom. Přecházíme přes Samsonův kanál a pokračujeme do druhé části parku, kde se kocháme Adamovou a následně Evinou fontánou, Lví kaskádou, která připomíná řecký chrám i Kaskádou na Zlatém kopci s mramorovými a pozlacenými schody. Docházíme až k velkému rybníku u paláce Marly a kolem zdejšího sadu docházíme k Finskému zálivu, odkud je v dálce vidět Petrohrad a děti využívají toho, že si mohou zmáčet ve vodě ucaprtané nohy. Kolem páté jsme zpět u přístavního mola, nasedáme do rakety a necháváme se odvézt zpět k Zimnímu paláci, kde jsme za necelou půl hodinku. S Vláďou a Nasťou se opět setkáváme u stanice metra Majakovskaja a vyrážíme společně na večeři, tentokrát do gruzínské restaurace Kacha Bar v Rubinsteinově ulici. Ochutnáváme výborné gruzínské jídlo a posloucháme vyprávění našich přátel o jejich cestovaní po Gruzii a říkáme si, že bychom se i my měli na Kavkaz vyrazit podívat. Po večeři doprovodíme děti na pokoj a s Vláďou a Nasťou ještě zamíříme na jednoho ze zdejších pivních barů. Zdejší pivní lístek nabízí snad stovku piv z pivovarů celého světa a tak si každý dle své chuti objednáváme a při popíjení si společně povídáme. Před půlnocí se s Vláďou a Nasťou loučíme u vstupu do metra a sami ještě zamíříme zpět na nábřeží Něvy k Palácovému mostu, kde si chceme užít noční otevírání mostů. Magda aby něco viděla, tak stojí na spodku lampy pouličního osvětlení, já díky své výšce vidím bez problému. Začíná hrát hudba a za záplavy blesků fotoaparátů a mobilů se most začíná zvedat. Všechno je hezky nasvícené, zvedání mostu plynulé a hudba to celé jenom podkresluje. Na Něvě je kolem mostu velké množství různě velkých osvětlených plavidel, které se po zvednutí mostu dávají do pohybu, na nábřeží proudí davy lidí, bouchá se šampaňské, prostě taková menší veselice. Kolem nasvíceného Zimního paláce a osvětleného Palácového náměstí, kde všude slaví skupinky lidí se vracíme na Něvský prospekt a po jedné hodině noční jsme zpět na bytě. Děti už spí, tak je hned po sprše následujeme. Dnes jsme ujeli 0 km, ale pěšky nachodili bezmála 25 km.