Budík nás budí v sedm hodin a v půl osmé již sedíme na snídani, tentokrát si dopřáváme klasickou irskou snídani, klobásku, slaninu, krvavé jelítko, smažená vajíčka a houby s bramborovým chlebem a černý čaje. Před devátou hážeme kufry do auta a přesunujeme se městem dál, než jsme včera došli pěšky, ke katedrále sv. Kennetha (Cathedral Church of St Canice) ze 13. století. Tato gotická stavba je druhou největší středověkou katedrálou v Irsku a stojí na místě nejstaršího irského kláštera ze století šestého. Obdivujeme samotnou katedrálu i vedle stolící 30 metrů vysokou kruhovitou věž a velké množství náhrobků různého stáří a krásných keltských křížů. Počasí je opět slunečné, u katedrály jsme díky brzkému příjezdu skoro samotní, až při našem odchodu přijíždí autobus s turisty, tak se ještě chvíli zdržíme a nenápadně si vyslechneme výklad jejich průvodce. Autem pak pokračujeme necelou hodinku západním směrem k jednomu z nejpůsobivějších archeologických nalezišť v Irsku, k Rock of Cashel. Už z dálky je tento hrad s okolními věžemi na vyvýšeném zeleném obezděném pahorku vidět, parkujeme na zdejším poměrně velkém parkovišti a vydáváme se ke vstupní bráně, kde platíme 6€ za možnost prohlédnout si celý pahorek blíže. Procházíme skrz Hall of the Vicars z 12. století s originálem kříže Sv. Patrika a dalšími historickými relikviemi, prohlížíme si románskou kapli Cormac’s Chapel z 12. století s hezkou vnitřní výzdobou a sarkofágem, obvodové zbytky zdí katedrály ze 13. století s gotickými prvky. Stavba je to impozantní, obvodové zdi jsou opravdu mohutné, okna štíhlá, kněžiště je delší než samotná chrámová chrámová loď. Magda se uvnitř nenápadně připojuje ke skupince turistů s průvodcem, aby si poslechla něco z výkladu, já opět fotím jak vnitřek katedrály tak zdi z venku. Těsně vedle katedrály stojí 28 metrů vysoká kruhovitá věž z 11. století, která stejně jako ostatní, které jsme již měli možnost v Irsku vidět, plnila pozorovací a obrannou úlohu. Procházíme se kolem velkého množství různých náhrobků a velkých keltských křížů, škoda, že je tu relativně hodně turistů, určitě by se nám mnohem více líbilo potulovat se tu samotní, místo má svůj genius loci.
Kolem půl jedné jej opouštíme a autem se ještě přesunujeme k nedalekým ruinám opatství Hore Abbey ze 13. století, jehož ruiny byly z vrcholu Rock of Cashel krásně vidět. Hned jak parkujeme vedle příjezdové silnice, přichází docela slušný liják a raději pár minut čekáme v autě, než se konečně odhodláme vylézt a zamířit pěšky za menšího mrholení k ruinám. Tentokrát již skoro sami procházíme pozůstatky velkého opatství, nasáváme mystickou atmosféru a obdivujeme zdejší výhled na Rock of Cashel a zbytky kamenného oltáře i jednotlivé architektonické prvky a evidujeme velké množství dobře viditelných děr po trámech. Po návratu k autu se vydáváme na delší štreku, máme před sebou skoro dvě hodiny cesty, během které děláme jen jednu zastávku v Mallow v u obchodního domu Tesco, kde nakupujeme nějaké potraviny, ovoce a pití a pro Magdy bratra známé motorkářské noviny MCN. Před třetí hodinou odpolední zastavujeme na malém parkovišti na dohled od hradu Ross Castle z 15. století na břehu jezera Lough Leane v Národním parku Killarney. Půl hodinky se procházíme kolem obranného hradu, který byl baštou proti Cromwellovi v 17. století a podél břehu jezera, kde si na chvíli v trávě dáváme malou svačinku. Autem se pak vydáváme na jih kousek po panoramatické turistické cestě Ring of Kerry.
Naším cílem je vyhlídka Ladies View, jejíž název vychází z obdivných pohledů královny Victorie a jejích dam během jejich návštěvy v roce 1861. Výhled na horské údolí s nahnědlými vrcholky, několika barvami zelené na jejich svazích a modře se třpytícími jezery a říčkami je odsud opravdu nádherný. Zpočátku máme trošku zataženo a tak se procházíme kolem a čekáme, než nám slunce trošku ozáří blízké okolí, k čemuž nakonec po necelé hodince i dochází, tak děláme ještě poslední fotky. Vracíme se autem dolu k Hornímu jezeru, kde se ještě na chvíli zastavujeme a procházíme se po kamenech i oblázkové pláži, na takovýchto místech je vidět, proč se Irsku říká smaragdový ostrov, všemi barvami zelené hrající břehy to jasně dokládají. Poslední naší dnešní dnešní zastávkou je panství Muckross House, kam přijíždíme těsně před šestou hodinou večerní. Zdejší zahrady, kvůli kterým sem míříme mají ještě otevřeno a tak platíme vstupné, míjíme dům v tudorovském slohu, kocháme se hezky upravenými květinovými zahradami s krásně střiženými živými ploty v jeho okolí a po století upravovaném trávníku jdeme blíže k jezeru Muckross lake.
Od něj pak arboretem s mnoha exotickými stromy pokračujeme kolem skalky na vápencové vyvýšenině k části s rozsáhlou sbírkou pěnišníků, kde nás některé opravdu překvapují svou velikostí, některé jsou až 4 metry vysoké a skoro 10 metrů široké. Občas jemně mrholí, ale to nás pří procházce hezky upraveným parkem a zahradami nijak netrápí, je zde opravdu nádherně. Po sedmé hodině nakonec ale přeci jen zahrady opouštíme a protože už máme docela hlad a tak využíváme možnosti zdejšího bufetu v Muckross Garden Restaurant a kupujeme si sendviče. A zatímco se ládujeme, tak autem míříme přes Killarney na sever, abychom po pár kilometrech zaparkovali na dvorku před Rockfield House B&B, kde máme zajištěné ubytování na dnešní noc. Přenášíme věci z našeho auta do pokoje, venku se spouští docela slušný liják, tak už raději nikam nejdeme a trávíme večer na pokoji, abychom šli brzy do hajan. Dnes jsme ujeli 272,4 km.