Na dnešní den máme v plánu navštívit hlavní město Spojených arabských emirátů – Abu Zabí. Proto po snídani hned zamíříme do auta a vyrážíme přes celé město jihozápadním směrem, respektive nejdříve spíše směrem jižním. Snažím se totiž Dubaj objet po okruhu, abych nemusel platit za průjezd centrem přes placené úseky, což se mi i daří, i když to má za následek to, že nejedeme po těch nejhezčích ulicích s mrakodrapy kolem dokola a že celkově je cesta o něco málo delší. Ale nevadí, v půl jedenácté parkujeme na rozlehlém parkovišti u velké mešity šejka Zayeda a vydáváme se na její prohlídku. Celá mešita už z dálky vypadá nádherně, celá bílá se zlatými prvky svítí v paprscích slunce a do výšky se hrdě tyčí její čtyři minarety. Přicházíme ke vstupu, do mešity se sice smí zdarma, ale přeci jen vstupujeme do svatostánku a tak je vyžadováno určité oblečení. Mám na sobě košili a kalhoty, Magdě půjčují zdarma černou abáju s vyšívaným logem mešity a šátek na zakrytí hlavy, oblečení dětí nikdo neřeší. Vydáváme se se skupinou dalších turistů na anglicky komentovanou prohlídku s průvodcem, respektive v našem případě s mladou průvodkyní, která nás nejdříve seznamuje se základními fakty. Mešita byla postavena v letech 1996 až 2007, na její stavbě se podílelo přes 3000 dělníků a 40 firem z celého světa a je schopna pojmout až 40 tisíc věřících. Základní kámen položil šejk Zayed bin Sultan Al Nahyan, po něm má mešita své jméno, bohužel se nedožil jejího dokončení, alespoň místo jeho posledního odpočinku je zde na nádvoří. Angličtina naší průvodkyně je perfektní a tak zatímco jí posloucháme, obdivujeme nádherně bílý mramor z Itálie a Řecka i jeho krásné zdobení perletí, polodrahokamy a zlatem.
Před vstupem do vnitřních prostor se seznamujeme s hlavními prvky islámského náboženství i některými tradicemi, sundaváme si boty a neseme si je dál v pytlíku v ruce. V interiéru pak máme možnost chodit po obrovském nádherně zdobném koberci s plochou 5627 metrů čtverečních, což jej činí největším na světě. Váží 35 tun a je tvořen dvěma miliardami uzlíků, které přes dva roky vytvářelo tisíc tři sta iránských tkalců. Celý je z bavlny a novozélandské ovčí vlny a je opravdu nádherný a v bosých nohách se po něm chodí velmi příjemně. Fotíme si i nádherné mohutné lustry, kterých je zde celkem sedm, jsou zdobené z milionů krystalů od Swarovského a zlatem. Vyrobeny byly v Mnichově a největší z nich váží 12 tun, má průměr 10 metrů a výšku 15. Prohlížíme si mozaiky, umělecky pojaté dlaždičky a kaligrafické nápisy z Koránu, zdobený mihráb i další prvky interiéru. Komentovaná prohlídka trvá skoro hodinu a i po ní se ještě asi hodinu procházíme po nádvoří mešity i jejím okolí se zahradami a vodními prvky.
Před jednou hodinou se vracíme zpátky na parkoviště k autu a zamíříme na poloostrov Breakwater. Jedeme na dohled od slavného luxusního hotelu Emirates Palace, ale zastavujeme až před skanzenem Heritage Village, kde se následně procházíme tradiční beduínskou vesnicí a arabským tržištěm. Snahou tohoto místa je představit zajímavým způsobem každodenní život v Emirátech před objevem ropy. Skanzen je kousek od pláže, ze které je hezký pohled na celé panorama Abú Zabí. Od skanzenu přejdeme kousek k 122 metrů vysokému stožáru s vlajkou SAE, kousek vedle je i budova místního divadla a opět nádherné výhledy na celou pobřežní promenádu Corniche. Dostáváme docela hlad a tak přejíždíme do Marina Mallu na oběd, děti tentokrát volí pizzu, my s Magdou iránskou kuchyni. Markétka objevu kousek od food courtu prodejnu Hello Kitty, tak se tam musíme na chvíli zastavit a udělat jí fotku. Autem následně přejíždíme přes most zpátky na promenádu a zastavujeme u zdejší pláže.
Děti se převlékají do plavek a mizí na chvíli ve vodě, pak si tak různě pobíhají kolem a staví hrady z písku. Na pláži jsme téměř úplně sami, děláme spousty fotek a užíváme si nádherného pozdního odpoledne, voda je krásně čistá, pláž upravená a okolní panoramata se neomrzí. Když se ale začíná blížit soumrak, oblékáme se, vracíme se k autu a opouštíme Abú Zabí východním směrem. Projíždíme i přes Yas Island s okruhem formule 1 a futuristickou červenou budovou zábavního parku Ferrari World. Nezastavujeme, jen se z dálky koukáme a po půl osmé jsme zpátky v Dubaji na hotelu, uděláme si večeři a po sprše a dalším animáku na notebooku jdeme spát.