Böckstein - vlak

Jako obvykle první den dovolené vstáváme brzo, máme před sebou dlouhou cestu a tak po páté ráno vyrážíme z domova, děti i Magda po pár minutách jízdy opět spokojeně upadají do spánku a já za poslechu tlumeného rádia řídím směrem na České Budějovice a dál na Linec a Salzburg. Kolem osmé děti procitají a tak na jednom z dálničních odpočívadel dáváme snídani a pokračujeme v cestě za poslechu pohádek. Po desáté dopolední zastavuji na nádraží v městečku Böckstein na jižním konci údolí Gasteinertall. Chtěl jsem dětem trochu zpestřit nudnou cestu autem a tak jsem zvolil pro průjezd pod hlavním alpským hřebenem místo dálnice autovlak, který jezdní Tauernským železničním tunelem. Bohužel na vlak, který má odjezd v 10:20 jsme se už nevešli, několik málo aut před námi zaměstanci drah spustili závoru a nezbylo, než hodinku posečkat na další. Venku je hezky a teplo a tak čas trávíme procházením se, focením, pojídám koláčků z našich zásob a pozorováním cvrkotu na nádraží. Po jedenácté příjíždí další autovlak, s ohledem na to, že na rampu najíždím mezi prvními, tak se musím prokodrcat téměř přes všechny nákladní vagóny než dojedu na místo, kde mi zaměstnanec drah ukazuje ve snaze dostat na vlak co nejvíce vozů volné místo mezi mým nárazníkem a nárazníkem auta před sebou. Magda s dětmi na mě čekají, po opuštění auta slézám po schůkách z nákladního vagónu, přidávám se k nim a společně nasedáme do pohodlného osobního vagónu na konci vlaku. Cesta tunelem je krátká, celý tunel má necelých 9 km a tak za necelou čtvrt hodinku vlak zastavuje na nádraží v Mallnitz. Vystupujeme z vlaku, já zamířím k autu, abych s ním v koloně ostatních sjel z rampy, u parkoviště naložil rodinu a pokračujeme dál v cestě přes Lienz do Itálie.

LagoDiBraies - celek

Míříme za naším prvním cílem, kterým je jezero Lago di Braies, v jednu hodinu po obědě na parkovišti kousek od hotelu Pragser Wildsee v severní části jezera za mírný poplatek zanecháváme auto, děti se převléknou do kraťasů a s malým baťůžkem vyrážíme na procházku kolem jezera. Jdeme po jeho západní straně, kocháme se nádhernou modrou barvou vody, její čistotou a horskými scenériemi, které jezero obklopují. Docházíme až na pláž v jihozápadní části jezera, kde si sedáme do trávy a podobně jako okolní italské rodinky, jen o něco tišeji, piknikujeme. Někteří mladí odvážlivci se i koupou, nám však stačí ve vodě smočit jen prsty, ke koupání nás teplota vody neláká, u pláže je i tekoucí výborná studená voda a záchodky, ideální místo na zastavení se. Měl jsem v úmyslu obejít celé jezero, Magdu však bolí hlava a tak se vracíme stejnou cestou po západním břehu zpět až ke krásné dřevěné loděnici v severní části jezera, kde udělám pár posledních fotek a v půl čtvrté opouštíme parkoviště.

Canazei - naše ubytování

Přes Cortinu d’Ampezzo a průsmyk Passo Giau přijíždíme v šest večer do Canazei, kde máme přes internet rezervovaný apartmán v penzionu u Marie Suen. Parkujeme na soukromém parkovišti, seznamujeme se s majitelkou penzionu, příjemnou starší dámou hovořící plynně italsky a německy, bohužel však nikoliv anglicky, takže domluva je trošku kostrbatější, ale to základní díky Magdě zvládáme. Jsme uvedeni do našeho apartmánu, který teď bude na týden naším domovem, je velmi prostorný a vybavený vším potřebným, velký obývací pokoj s kuchyňkou, dvě ložnice, balkón a koupelna. Obzvláště dětem se líbí přístup na balkón z obýváku i ložnice a tak nějakou dobu běhají kolem dokola. My zatím vybalujeme, vaříme večeři, z balkónu se kocháme pohledem na zapadající slunce nad masivem Gruppo di Sella  a všichni jdeme brzy spát, přeci jen jsme po celodenním cestování docela zmoženi.