Využíváme toho, že máme možnost se opět pořádně vyspat v posteli a vyvalujeme se až skoro do oběda, na který vyrážíme do centra. Objevujeme hezký All you can eat buffet v The New Frontier a využíváme té možnosti sníst co zvládneme. Myslím, že číšník, který nám nosil pití, nevěřil, že je možné takové množství jídla sníst, vypadáme, jak když jsme měsíc nejedli. V bufetu strávíme skoro dvě hodiny, pak se ledvo vypotácíme ven a další půl hodinku odpočíváme na lavičce, než jsme schopni pokračovat dál. Pokračujeme dále po Stripu, kupujeme si různé suvenýry, jako například karty, které byly použity při pokru v kasínu New York – New York. Stejně jako včera večer procházíme kolem známých hotelů a kasín, tentokrát si je však můžeme prohlédnout za světla. Strip je dlouhá ulice a je na ní k vidění „celý svět“, vzhledem k velké konkurenci se vždy u nově vznikajícího kasina vytvořil zcela nový a originální styl, který by návštěvníky zaujal a doslova vtáhl dovnitř. A tak je každé kasino soběstačným světem fantazie, kde vše ovládá čiré ohromení a vzrušení. Tak např. propracovaný kolos kasina New York – New York, na jeden obytný blok se tu vešel celý Manhattan včetně sochy Svobody a Brooklynského mostu. Hotel a kasíno Caesars Palace napodobuje styl starověkého Říma, samé sochy, sloupy, v kasinu mají na žetonech Caesara a Kleopatru. My se procházíme jedním z jeho křídel, The Forum Shops at Caesars, které je plné různých luxusních obchodů a restaurací. Venku pas studujeme i nabídku svatebních kaplí, děláme si s Magdou legraci, že bychom se mohli vzít a Las Vegas je snad tou nejpopulárnější svatební destinací. Budoucí novomanžele město přitahuje především proto, že oženit nebo vdát se je tu nesmírně jednoduché, rychlé a relativně levné. Nám by ale dnes na svatbě chyběli rodiče, což by nás mrzelo a tak raději pokračujeme dál. V Harley Davidson Cafe, kde si dáváme kolu, si kupuji si tričko, ve zlatnictví West of Santa Fe si Magda s Tomem kupují řetízky. Navštěvujeme i nějaká kasína, v kasínu The Mirage zkoušíme chvíli štěstí na hracích automatech.
Uvnitř hotelu studujeme i nabídku na vystoupení dvou známých německých kouzelníků vystupujících pod názvem Siegfried and Roy, známí jsou především díky show s bílými tygry. Na vystoupení nejdeme, místo toho shlédneme před kasínem místní show, kdy se každých čtvrt hodiny mění zdejší fontána v běsnící vulkán chrlící oheň. Až do desíti večer pak sedíme v Battle baru u Treasure Island, popíjíme (nejdříve jen colu a džus, pak si dáváme i míchaný koktejl) a sledujeme námořní bitvu. Ta se tu odehrává každou hodinu a půl a je to opravdu neuvěřitelné, když si člověk uvědomí, že je v pouští oblasti a tady je velký bazén, ve kterém se koná námořní bitvy mezi pirátskou galeonou a lodí britského impéria. Zvuky děl, ohnivé výbuchy, hlasité padání námořníků do vody, na konci impozantního boje se britská loď celá potápí se i se salutujícím kapitánem na můstku, neskutečné. Pomalu směřujeme zpět k hotelu, kde jsme nechali zaparkované auto, ulice jsou oproti ospalejšímu odpoledni podstatně živější, už zase všude svítí všechny ty neony, vyhrává hudba, tohle město opravdu hlavně večer a v noci. Dnes jsme ujeli 24,7 mil.