Ráno vstáváme brzy, v pět hodin, ani nesnídáme, jen se rychle oblečeme a nasedáme do auta. Chceme se zajet podívat na vyhlídku, která je nejhezčí v čase východu slunce, na Sunrise Point. Venku je docela zima, ale nevadí, jsme teple oblečení a spolu s dalšími turisty na vyhlídce čekáme, až ranní paprsky nasvítí scenérii před námi. Je to nádherné divadlo, když první sluneční paprsky začnou olizovat oranžovo bílé skalní věže, celý amfiteátr začíná svítit téměř zlatě a kontrastuje s okolními sytě zelenými lesy. Vůbec nelitujeme toho, že jsme si přivstali, už se začíná dělat i docela příjemné teplo, tak se rozhodujeme se ještě podívat kousek vedle na vyhlídku Fairyland Point, která nás též ničím nezklame. Cestou zpět do kempu se ještě zastavujeme v místním obchodě Ruby’s, kde nakupujeme nějaké sendviče a filmy do foťáku, které už nám opět začínají docházet. V kempu si jen rychle uděláme čaj, sníme nakoupené sendviče a po sbalení stanu a všeho ostatního zpátky do auta nádherný park Bryce Canyon opouštíme. Jedeme asi hodinku na jih, cestou navštěvujeme ještě obchod s ovocem a zeleninou Fosters, a vjíždíme do dalšího národního parku, tentokrát NP Zion. Míjíme zajímavý přírodní útvar Checkerboard Mesa, oranžovo bílou pískovcovou homoli plnou zvláštně symetrických horizontálních a vertikálních trhlin, které vzdáleně připomínají šachovnici. Bohužel zde není moc prostoru pro delší zastavení se a tak uděláme jen jednu fotku a pokračujeme dál, projíždíme tunelem k řece Virgin river a po chvíli parkujeme u místního Visitor center. Opět si bereme mapku, seznamujeme se s nejzajímavějšími místy a možnostmi kempování, studujeme program možných prohlídek s rangery. K noclehu na dvě následující noci volíme hned kousek vedle sídlící kemp Watchman, kde máme za 20$ k dispozici prostorný plac č. F29. Stavíme stan, něco malého pojíme a vydáváme se autem kolem řeky Virgin river po místní Scenic drive.
Jako první krátkou procházku volíme Weeping Rock Trail, parkujeme kousek od místa, kde tato trasa začíná, vyrážíme pěšky do prudkého stoupání, které končí u skalního výklenku, ze kterého crčí voda, jsme u Weeping Rock – Plačící skály. Je až neuvěřitelné, jak je skála nádherně vodou naleštěná, dočítáme se, že voda, kterou nyní z výklenku vidíme vytékat spadla na zem v podobě deště před 1200 lety, tak dlouho jí trvalo, než vrstvami pískovce doputovala až sem. Jdeme ještě kousek pěšky směrem k Hidden Canyon, ale je poměrně veliké vedro a tak se vracíme zpátky k autu a raději zamíříme na pár vyhlídek, ze kterých můžeme obdivovat dominantu a symbol národního parku Zion, horu Great White Throne. Velký bílý trůn získal své jméno díky své světlé barvě, která vytváří kontrast s okolím, vrchol hory leží v nadmořské výšce 2 056 metrů. Kolem půl čtvrté se vracíme zpátky do kempu, vyrážíme v horku nakoupit do místního obchůdku zmrzlinu a odpočíváme. Večer se ještě Magda s Tomem vydávají zchladit a vykoupat do řeky a všichni jdeme spát. Dnes jsme ujeli 112,5 mil.