
Pohled na jezera z vrcholu Wheeler Peak
V noci byla poměrně slušná zima, ale po probuzení kolem sedmé zjišťujeme, že ač je relativně chladno, tak to vypadá na hezký slunečný den. Máme radost, že náš plán dobýt dnes vrchol Wheeler Peaku ve výšce 13063 stop tedy 3982 m.n.m. by mohl vyjít. Po rychlé snídani a sbalení nutných věcí do baťohu vyrážíme z kempu cestou k jezeru Stella Lake, nedojdeme ale až k němu, protože kousek pod ním odbočujeme doprava po výstupové cestě Wheeler Peak Summit Trail, která má mít dle informací necelých osm kilometrů a převýšení celých 885 výškových metrů. Cesta vede lesem, ovšem po chvíli se již dostáváme nad horní hranici lesa a kolem nás jsou jen nízké jalovce a kleč. A po další hodině kráčíme jen kolem holých kamenů a skal, mezi kterými rostou jen malé polštářky drobných kytiček a mechů. Cesta po hřebeni je značená kamennými mužíky a nejsme na ní sami, nahoru stezkou tvořenou štěrkem různé velikosti míří poměrně slušný zástup turistů. Protože stoupání je celkem strmé a pohybujeme se již ve slušné nadmořské výšce, chvílemi odpočíváme a nabíráme dech. Kolem desáté jsme na vrcholu a protože v okolí není žádná vyšší hora, otevírá se kolem nás krásný daleký výhled na horské hřebeny a jezerní pánve. Dole pod sebou vidíme horská oka Stella, Teresa i Brown Lake, ledovec, kocháme se výhledy a fotíme. Avšak přestože se nám nahoře moc líbí a nad námi svítí sluníčko, nahoře fouká poměrně ostrý a studený vítr, který nás po nějaké půl hodince přinutí k sestupu.

Jezero Stella Lake a Wheeler Peak v NP Great Basin
Z kopce se nám jde o poznání rychleji a tak po nějakých dvou hodinách již téměř dole odbočujeme z cesty a jdeme ještě k jezeru Stella Lake. Vodní hladina tohoto mělkého jezera má namodralý odstín, kolem jsou louky poseté pestrobarevnými květy, nad jezerem se tyčí majestátní vrchol Wheeler Peaku, opět fotíme a odpočíváme a kolem druhé hodiny odpolední jsme zpátky v kempu. Rozhodneme se udělat si něco pořádného k jídlu, je nám jedno, jestli jde o pozdní oběd či brzkou večeři a kocháme se okolím kempu. Využíváme chvilky volna, přerovnáváme věci v kufru auta a odpočíváme. Pozdě odpoledne ještě sledujeme laně, které na mýtinu kousek od kempu přišla za potravou, scenérie jako z pohádky. Večer jen spácháme základní hygienu, v předtuše další mrazivé noci se teple oblékáme a jdeme brzy spát. Dnes jsme ujeli 0 mil 🙂