Ráno si uděláme snídani, ještě jednou využijeme možnosti zaplavat si v bazénu, sbalíme všechno zpět do auta a popojíždíme pár mil do NP Natural Bridges. Cestou po silnici 261 nás překvapí asi 350 metrů vysoká skalní stěna, ke které se blížíme, z dálky to vypadá, že tam buď silnice končí nebo musí pokračovat tunelem. Ale není tomu tak, asfaltka se mění v silnici štěrkovou a začíná se v serpentinách šplhat nahoru. Až zpětně zjišťuji, že jsme projeli přes známou Moki Dugway, 3 míle dlouhou cestu postavenou v roce 1958 pro přepravu rudy z Cedar Mesa. Kolem jedenácté parkujeme u návštěvnického centra v národním parku Natural Bridges. Na náhorní plošině vytvořily potoky během prudkých záplav kaňony White a Armstrong Canyon a v místech, kde se ničivé síle vody postavila do cesty vedle pískovce tvrdší geologická vrstva vznikl, jakožto výsledek erozivní činnosti, přírodní skalní most. S těmito a dalšími informacemi se seznamujeme ve Visitor centru, bereme nějaké prospekty a vyrážíme na Bridge View Drive, jednosměrnou asi 6 mil dlouhou cestu, vedoucí kolem jednotlivých skalních mostů. Velké množství turistů jen projíždí autem, zastavuje u vyhlídkových plošin a fotí skalní mosty z vrchu. My to podobně děláme jen u prvního z nich, Sipapu bridge, u dalších (Kachina a Owachomo) vždy opouštíme auto a scházíme po značené stezce až dolu k mostům a fotíme se u nich. U silnice je také množství míst pro uspořádání pikniku a tak jednoho též využíváme a dopřáváme si menší svačinku. Kolem druhé odpoledne národní park Natural Bridges opouštíme a míříme do jiného národního parku, NP Arches, plného podobných skalních útvarů, skalních oblouků. Asi po dvou hodinách jízdy se ubytováváme za 40$ na dvě noci v Moabu v kempu Moab Valley RV Camp, k dispozici máme prostorný krásný travnatý flek č. C54, dáváme si příjemnou sprchu a rychlou večeři a vyrážíme ke známému Delicate Arch při západu slunce.
U vstupu do národního parku si bereme plánek, pomocí nějž směrujeme nejdříve ke skále Balanced rock, což je asi 20 m velký kámen balancující na podobně vysoké skále. Zrovna je krásně nasvícen podvečerním sluncem, tak neváháme, na chvíli zastavujeme, děláme si krátkou procházku a fotíme. Dál pak pokračujeme až na parkoviště u Wolfe Ranch, kde necháváme auto, bereme batoh s pitím a vyrážíme dobře vychozenou cestou severovýchodním směrem. Cesta k fotogenickému oblouku je dlouhá asi 4 míle, převýšení je relativně malé, ale nejdříve se cesta vine pouštní kamenitou krajinou a pak se jde po souvisle skloněné skále, kde se není kde schovat před žhavým sluncem. Naštěstí už podvečerní paprsky nejsou tak silné a tak asi po hodince nás cesta po úzkém skalním chodníčku dovede ke skalnímu hrnci, na jehož úbočí stojí cíl naší dnešní podvečerní cesty. Dostavuje se klasický „wow“ efekt, místo je opravdu působivé a člověk si zde uvědomí, jak je malý proti silám přírody. Turistů je zde docela dost, ale prostor je obrovský a tak udělat si pěknou fotku Delicate Arch z různých míst bez lidí ve světle zapadajícího slunce není žádný problém, stejně tak, jako vyfotit se přímo pod ním. Trávíme zde asi hodinu a pak již téměř za tmy sestupujeme zpět k parkovišti a vracíme se zpátky do kempu. Tam nacházíme náš stan téměř složený, naštěstí díky kuchyňské zátěži v něm na svém původním místě a ještě nějaký čas s bojujeme s jeho opětovným postavením v přicházející bouřce. Naštěstí vítr pomalu ustává a tak to nakonec vypadá na docela klidnou noc. Dnes jsme ujeli 230,7 mil.