Ranní probuzení na gauči v bytě u Magdy tety je časné, vstáváme v pět ráno, abychom po rychlé snídani vzali na záda naše batohy a autobusem se přesunuli na ruzyňské letiště. Já, Magda i bratr Tomáš jsme na jedné straně natěšení na nové zážitky, na druhé straně lehce nervózní, přeci jen nás čeká náš první zaoceánský let. Ovšem nejdříve se musíme dostat do Londýna, odbavení probíhá bez problémů a tak již před osmou startujeme v letadle Boeing 767 britských aerolinií a v devět místního času přistáváme na Londýnském letišti Heathrow u Terminálu 1. Původně jsem doufal, že hodinka a půl na přestup bude dostatečně dlouhý doba, abychom trošku prozkoumali letiště i místní obchůdky, ale nakonec se ukazuje, že díky autobusovému přesunu mezi oběma mezinárodními terminály je to tak tak, abychom stihli samotný let. Nakonec vše klapne a po půl jedenácté již rolujeme od Terminálu 3 v Boeingu 747-400 opět britských aerolinií k letu přes oceán. Let probíhá klidně, snažíme se zabavit sledováním filmu i muzikou ze sluchátek, pospávat, ale přeci jen je skoro jedenáctihodinový let docela slušná nuda a tak jsme rádi když v půl druhé místního času přistáváme na velikém letišti u San Francisca. Zde se bohužel ukazuje, že přesun na Heathrow jsme zvládli na čas jen my a dva naše batohy, třetí batoh, bohužel můj, to nestihnul a tak se vydáváme hledat přepážku British Airways, abychom zjistili, co se s tím dá dělat. Slečny s námi vypisují formulář, všichni doufáme, že můj batoh přiletí hned v následujícím letadle a tak dostávám jen taštičku s hygienickými potřebami (kartáček, šampon, mýdlo apod.) a musím věřit, že mi batoh přivezou na adresu ke kamarádovi Paulovi, kde máme domluveny dvě noci na přespání. Cesta přes imigračního úředníka díky zvacímu dopisu od Magdy pana učitele je bez problému a tak se po chvíli setkáváme u Meeting pointu s kamarádem Donem, který nám slíbil dělat na jeden den průvodce po San Franciscu.

Večerní San Francisco

Nasedáme k Donovi do auta, což je bohužel pickup, Magda využívá svých práv a sedá si k Donovi dopředu, já s Tomem a batohama míříme dozadu, kde má sice Don natažený koberec, ale jinak výhled nic moc. Jedeme po dálnici na sever, Magda si s Donem povídá a my se snažíme alespoň něco málo zahlédnout z cesty a pak města, když projíždíme ulicemi San Francisca ke kamarádovi Paulovi do bytu, který je v Belcher Street asi 300m od budovy US Mincovny. Paul doma není, s manželkou Jackie je někde na výletě, ale i s Donem jsme s ním byli domluvení, že u něj můžeme přespat. Trochu se rozkoukáváme a odpoledne kolem třetí vyrážíme s Donem na krátkou procházku po okolí, nakupujeme nějaké potraviny v Safeway a telefonní kartu, abychom mohli občas z automatu zavolat domu a dát o sobě vědět. Na večeři zajdeme do mexické restaurace, kde ochutnáváme burritos a quesadilly a ač se snažíme maximálně vydržet vzhůru, abychom se co nejdříve přizpůsobili kalifornskému času, máme toho všichni tři docela dost a kolem sedmé znaveně usínáme.